The End of Space

Have you noticed how the amount of advertising on Facebook is gradually increasing? How it crawls more and more into Gmail, or how it takes over gradually more and more space in the news pages? How those irritating ads on Youtube suddenly appeared? How more and more ads are around in the cities? And in the TV?

The result is, unfortunately, that the biggest “value” of the space now is for advertising. In other words, when space is used for advertising, one obtains for it the biggest amount of money, far bigger than if they used it for any other purpose. Use of space for advertising is preferred to using it for any other purpose.

Why is that? Well, the architecture of current world (=how the current world is nowadays organized) is based on one thing: The free global market. This means that anyone on the Earth can compete with anyone else. And, as they compete, they try to attract you/us to them, they are all competing for us.

So, while the Modern era favored the space for cars, nowadays the space is for the “consumerist culture”, leaving the human needs of ‘people’ far behind.

Ateliér

Můj ateliérový projekt na tento semestr bych popsal jednou větou asi takto: Poznej, jak hloupý jsi.

Každý týden si myslím, že už konečně vím, o čem ten projekt je. A každý následující týden zjistím, že to byl teprve další z mezikroků.

Snad ještě nikdy se mi nestalo, abych teprve po 2 měsících pochopil, co je moje zadání. Asi za to může ta přílišná sebejistota, se kterou jsem začal a kterou učitel bravurně nabořil drobnou úpravou mnou zvoleného zadání. Uff, tak tento týden už snad zase o stupínek víc vím, o čem to je, a jsem upřímně zvědav, co si budu myslet ten další týden.. Mmm, do Vánoc zbývá 5 týdnů a 12. ledna je finální prezentace a výstava.. super timing:(

My Generation

Někdy v týdnu ke mě opět (za poslední rok už poněkolikáté) dobrouzdala otázka, o čem že to ta naše generace je. (Inspirováno mexičanem Michelem Rojkindem a workshopem Dostavba Staroměstké radnice) Hned mě ale napadlo, že to je opravdu hodně široké téma, že spíš napíšu, jak to vidím já, co ze mě by pod tento nadpis mohlo patřit. A sepsal jsem pár slov, tady jsou:

DOX

Akropolis

Letná

čajovny

Lucerna

Prague Conspiracy

Discoballs

Tatabojs

Ecstasy of Saint Theresa

Sto zvířat

Samotáři

(psáno kurzívou = typické i pro “předchozí” generace)

 

 

No, je to takový spíš první nástřel...
 

Debussy v Amsterdamu

Druhého listopadu jsme měli s naší ateliérovou skupinou naplánovaný koncert v Amsterdamu – akce v rámci našeho letošního ateliérového tématu Hudba a architektura (btw. Jehlík z toho byl nadšenej když jsem mu to před týdnem v Praze vyprávěl, říkal Pche a já tu zadávám něco tak trapnýho jako Vesnice XY:).

Takže jsme vyrazili. Cesta vlakem, pak tramvají... na veřejnou zkoušku večerního koncertu. Následoval oběd v Nemu, konkrétně v kavárně v přízemí této budovy od Renza Piana. Pak návštěva nové Koncertgebouw, která by snesla kritický článek na téma Hypermarket pro kulturu aneb jak to dopadá když se za málo peněz začne stavět něco pro kulturu...

Večeře byla v jedné z luxusních restaurací, kde se naše skupina včetně učitelů po dlouhé době sesedla pospolu. A pak už hurá na koncert.

Tam jsem pochopil, co to znamená prožívat hudbu. Orchestr na podiu, pod vedením japonského dirigenta, se rozšmydlal, až to znělo, jako že se valí hora kamení. Debussyho hudba měla skutečně silný účinek, navíc jak se muzikanti do nástrojů řádně a naráz opřeli, byl „tělesný“ zážitek z hudby opravdu silný. Bravo!

Víc psát

Skoro po celou dobu, co jsem tady, mě daleko víc než psaní o cestování a podobných akcích napadají různá zamyšlení. Ani nevím, čím to vlastně je. Ale, abych Blog zase tolik neochuzoval, zkusím se trochu namotivovat a něco čtivého napsat. A uvidíme, možná i nějaké z těch zamyšlení přihodím...

Vidím ŠPATNĚ? aneb Ze soutěžních podmínek společnosti KOMA

 „Pozemek se nachází mezi bloky obytných budov a je užíván jako odpočinková plocha s lavičkami. V současné době je nepoužívaný, bez údržby.“ (je užíván a zároveň nepoužívaný?)

„(...) stavba by neměla přesahovat výškově okolní zástavbu, která je v daném místě na úrovni 4.NP.“ (ehm, a co tyto? A že jich tam je...)

Ze severní strany je pozemek ohraničen ulicí Gutova, ze které je přímo přístupný, z východní, západní a jižní strany jsou pozemky náležejícím k sousedním bytovým domům. (z jihu přístupný není?)

Opravdu, palec nahoru této kvalitě!
http://www.koma-modular-construction.cz/koma/public/cs/o-nas/aktivity/architektonicka-soutez

...podle mě ale spolu související

Tak už jsem si ho taky koupil. Nový zámek, na kolo. Takový, jako mají skoro všichni tady. Ten nepřeštípnou.

Kupujeme si čím dál dražší věci. A k nim čím dál festovnější zámky.

Je to paráda, být v čím dál bohatší společnosti. Nakupovat. Ale zároveň se čím dál víc bát. Strach.

Paříž, Londýn, Šluknovsko... Nůžky se rozevírají čím dál víc.

http://massiveattack.com/blog/2011/08/10/media-reaction-to-the-riots/

Možná zdánlivě nesouvisející storky

Přeštíplý zámek od kola. V centru města. Kolo pryč. Jdu domů pěšky .....


Mám problém s autem, pomohl byste mi? [Otáčím se k chlápkovi, co na mě mluví z otevřeného okýnka zaparkovaného auta] Potřebuju dokoupit brzdovou kapalinu a nemám teď u sebe dost peněz, půjčil byste mi nějakých 8,12 Eur? Bydlím poblíž, tak bych s vám večer ozval a peníze vám vrátil, tady je moje číslo, prozvoňte mě, ať mám vaše číslo. [Otevírám peněženku, vyndavám 10Eurovou bankovku a podávám mu ji]. Můžete víc? [Říkal jste 8až 12, přidávám 2Eurovou minci.] 15? [s 12 to zvládnete] ..... [SMS: Říkal jste, že se mi v pátek večer ozvete a vrátíte mi peníze, co jsem vám půjčil, kde se potkáme?] .....


Budeme organizovat symposium pro náš ateliérový projekt. Mělo by to mít nějaké téma. [Naše téma je hudba a architektura.] Hudba a architektura je příliš obecné, měli bychom zvolit něco konkrétnějšího, lidé chodí na sympozia s konkrétnějším tématem, třeba posledně jsem byl na symposiu o Přístavních městech. [Mně se nelíbí, že výběrem konkrétního tématu si zužujeme možnost toho, že tam někdo vystoupí s nějakým pro nás neočekávaným nápadem] .... Pak je tu otázka. prezentací. Je nás 15, když každému dáme 20 minut, tak je to na moc dlouho. [Co zkusit Pecha Kucha, každému dát 5 minut?] Zvládnout prezentaci stylem Pecha Kucha je hodně náročné pro prezentující. [Dobře, co dát každému 5 minut?] To se zas člověk nedostane moc do hloubky. Navíc budeme mít to téma. [To znamená, že ti co nebudou tématu vyhovovat nebudou prezentovat?] jj, stejně někteří ty školní prezentace nesnáší a nebudou chtít prezentovat. [Jsem proti tomu, aby mohli prezentovat jen ti, co budou zapadat se svým projektem do toho tématu.] ..... Takže jaké zvolíme to téma? .... Co kompozice, to je společné pro architekturu i hudbu. [To mi připadá moc triviální, co spíš něco víc nevšedního?] Podle mě kompozice totiž nejspíš lidi napadne, když se řekne hudba a architektura. [Právě proto bych to nedělal, děláme výzkum a budeme ho chtít prezentovat, tak bych spíš volil něco, co naopak lidi nenapadne]..... [Pořád mi vadí, že tématem omezujeme to, kdo z ateliéru bude na symposiu vystupovat a kdo ne.] .....


Večer. Jedeme na kole do centra. Dva. Před námi týpek, taky na kole. Najednou brzdí, otáčí se, vrací se kousek zpět. Zvedá brašnu podobné té na notebooky. Ptám se Tomáše: Ta taška tam ležela, ne? Než jsme stihli zabrzdit jsme okolo něj projeli. Vracíme se. Říkám, byla to vaše taška? Muž říká ano. Nesledoval jsem ho, takže nemůžu dosvědčit opak. S Tomášem nasedáme na kola a pokračujeme do centra. .... Ohlížím se zpět, týpek s brašnou už naším směrem dál nepokračuje, šlape si to na opačnou stranu .....

EIN dhoven

You can walk there
Tak přesně toto byla odpověď chlapíka v infostánku nádraží, když jsem se ptal kterým busem do nejbližší stanice u mého ubytování. Samozřejmě nemohl vidět ty 2 veliké kufry, které jsem měl v úschovně... Ale ta samozřejmost a elegance jeho odpovědi byla dechberoucí. Tak mě napadlo, že by to bylo vlastně fajn, kdyby Idos na některé dotazy ohledně spojení vracel místo metra a tramvají odpověď typu „7 minut pěšky“. To je totiž třeba z Ipáku na Karlák, z Václaváku do Riegráčů, z Národky k Palladiu...

Where innovation starts
Heslo TUe, mé místní university (Technische Universiteit Eindhoven). Prověřím během semestru nakolik je to pravda, každopádně fakt, že fakultu Architektury, stavitelství a plánování během prázdnin přejmenovali na fakultu Built Environment (máme pro to vůbec český ekvivalent?) o něčem svědčí. Mimochodem mě napadá, že Jehlík taky o přednáškách mluvil o prostředí, a ne o domech.

Co se týče kampusu, tak je to ale modernistická tragédie z nějakých 60.- 70. let. Aspoň z hlediska z tvorby prostoru. Takové spíš sídliště, velké krabice rozmístěné na pravoúhlé souřadnicové síti z víceméně náhodně volenými proměnnými. Na zemi auta, a na ní nebo na sloupech posazené budovy propojené mezi sebou v úrovni 2. podlaží prosklenými chodbami. Ale zlepšuje se to, dostavují se nové budovy, staré předělávají a některé spojovací průchody mezi domy se uzavírají, takže jsou lidi nucení vyjít z tohoto protrubkovaného organismu aspoň na chvíli ven.

That ugly building in the center
Celé město je silně industriální, což je znát na každém kroku. V centru za posledních 10 let pracoval mimo jiné i Ital Massimiliano Fuksas. Poslední jeho intervencí je budova Blob, která je jedněmi opěvována a druhými nenáviděna – jako například paní ve studentském centru, která popisovala spolužákovi cestu k papírnictví stylem „za tou ošklivou budovou v centru co vypadá jak nějaká hora“. Neshodnou se nejen místní běžní občané, kteří jsou zřejmě zvyklí na industriální look města a považují ho za normální a samozřejmý, tak ani lidi na fakultě architektury. Pro mě je to ale italská elegance a poetika. 

? Euro
Co mě hodně překvapilo je, jak moc je tady draho. Třeba SMS z Vodafonu tu stojí 9 centů, teplé jídlo na kampusu 5 Eur, a pokud by vám přišlo divný, že tu všichni pijí malý pivo, tak je to tím že půllitr stojí v místních hospodách kolem 4.60.

Nové dobrodružství

Od 1. září v Eindhoven, Holandsko!

KSU homepage

www.k-state.edu

...they made my orange backpack purple!