Česká architektura za 25 let od revoluce. Co předvedla? Satelitní městečka, obchodní centra. Šmoulí domky a kýč. Teda až na milé výjimky.
Oslavné
články posledních dní na obchodní dům Kotva mě nutí k zamyšlení. Česká
architektura za posledních 25 let předvedla tak málo kvalitního, že se
architektonická kvalita ukazuje na příkladech jako je Kotva. Dům bezesporu
architektonicky kvalitní, ale je to opravdu ten příklad k nemuž bychom
měli vzhlížet? Tmavá, drsná, téměř brutalistní, k prostředí silně
kontrastní, hranatá, velká Kotva?
Srovnejme
Kotvu a jejího souputníka DBK s takovým pavilonem Expo, obchodním domem
Baťa...
Česká
architektura, místo svébytné tvorby, přebírá „cool“ motivy ze zahraničních
staveb okoukaných na archiwebu. A bez hlubšího pochopení je triviálně aplikuje,
způsobem, který dává najevo, že došlo k nepochopení. Tuny šmoulík
slepených domečků s pidiokýnky a antickými zábadlími, kýčovitá obchodní centra,
barevná sídliště, parazitující lokality tuctových novostaveb. Ty svojí nízkou
architektonickou, stavební, prostorovo-dispoziční kvalitou dávají vyniknout
panelákovým bytům, a pasují je do role svých srovnatelných konkurentů, i
cenově! Není toho mnoho, na co být hrdý, co ukazovat jako příklad. Proto se
stavby jako Kotva stávají příkladem, není mnoho jiného k pochválení.