Santa Fe, první významnější zastávka na naší trase. Aspoň bych to očekával. No, jestli považujete Brno za vesnici, nevím, jak byste nazvali Santa Fe. Malé náměstí v „centru“, capitol a nádraží. Toť vše.
Za to Los Alamos, tam to žije. V tomhle městě probíhal (a stále probíhá) atomový výzkum USA. Nepřekvapí pak proto, že nás míjí autobus s nápisem Atomic City Bus:-) Nemůžeme najít správnou cestu dál, strážníci nás pouští skrz výzkumný areál. Projíždíme temným lesem. A náhle spatřujeme nápis Explosion Area. Ticho se rozprostřuje autem. Znělka seriálu Knight Rider není zrovna ideální hudba pro tenhle moment.
Další den je ve znamení indiánských obydlí v Mesa Verde. Průvodce nám dělá ranger Duff, který přidává k dobrému: „When things go tough, it’s time to call Duff.” Jeho nadšení pro indiány je nesmírné, necháváme se s ním vyfotit a pokračujeme krátkou procházkou mezi skalami. Je to tam pěkný, jen když si člověk uvědomí, že tady v kamenných obydlích pod převisem Indiáni bydleli ještě v roce 1300, kdy už v Evropě byla Gotika...
Cestou dále na západ se snažime ve městě Kayenta koupit pivečko. Marně. „No fire water,“ říkají nám indiáni obsluhující na benzince i v obchodě vedle.
Sklepáci hlásí sklizeno. Tak přesně tohle video si přehráváme v autě z Lukášova iPodu během čekání na lepší počasí v Monument Valley. Nakonec s průvodcem usmlouváváme cenu za projížďku z 50 dolarů na 20 a vyrážíme to tam obhlédnout. Asi to tak špatný nebylo, když i toho dne napruzená Janča nemá připomínky.
Další zastávkou je slavné Las Vegas, nejzápadnější bod našeho výletu. Jestli jste čekali hráčské doupě, budete zklamáni. Žádné utopiště dolarů bohatých se nekoná, ulice i kasina jsou plná turistů. Za to tu mají malou Eiffelovku a kopii newyorského Manhattanu. A taky fontánu, která každých 15 minut tančí v rytmu muzikálu Chicago. Vedle bankomatu si můžete vzít brožukru „When the fun stops.“ A ve slavném kasinu MGM mají vystavené BMW Z4, což dokumentuje úroveň a popularitu amerického automobilového průmyslu:-)
Nebyli byste v Las Vegas, kdybyste si nezagemblili, že?! Tak i my jdeme na to. Se sázkou 20 dolarů zkoušíme ruletu. Je to zábava. Čtvrtý pokus sázím na nulu a vyhrávám 40 dolarů. Naštěstí je během následující hodiny prohrávám a mohu tak opustit Vegas s pocitem, s jakým jsem ho opustit chtěl. A sice, že se ve Vegas nic vydělat nedá.
Po Vegas nás čeká přehrada Hoover Dam. Ta je jednou z největších na světě a produkuje stejné množství elektřiny jako náš Temelín. Jdeme na prohlídku a dozvídáme se, že v betonové hrázi prý není zabetonován jediný dělník. Škoda.
Během stavby přehrady vymysleli mnoho nových technologií. Například Drilling Jumbo, třípatrový razící aparát, na kterém mohlo 30 týpků simultánně rubat skálu a razit tak tunel. Tunely se razily 4 a nebyl by to americký management, aby posádky mezi sebou nesoupeřily... nepřekvapí proto, že přehradu postavili o 2 roky dříve než byl stanovený plán. Nepřipomíná vám to něco?
Následující den je pro mě TOP celého výletu. Ráno vstáváme před rozbřeskem, abychom viděli sluníčko vycházet nad Grand Canyonem. Grandiónzí zážitek! Vycházející sluníčko barví skály v kaňonu do červena, my fotíme, fotíme a fotíme. Což pokračuje po celý den, neb Honzové a Lukáš se snaží ukořistit nejlepší osobní snímek roku. Snad odjeli spokojeni. Já rozhodně.
Odpoledne GC opouštíme a míříme na východ. Opět jedeme skrz Monument Valley, kde to máme perfektně načasované a opět fotíme červené skály, tentokrát obarvené zapadajícím sluníčkem.
Cesta pokračuje Arizonou, skrz Moab v Utahu a pak po Interstate 70 skrz Rocky Mountains. Tam nás zastihuje sněžení a tak pomýšlíme na přespání ještě před Denverem. Marně, všechny motely jsou obsazené. Na dálnici je 10 cm sněhu, jedeme 30 mil v hodině (48 km/h) a těšíme se do Denveru. Ve 4 ráno jsme konečně tam. Hurá! Během 12 hodin jízdy jsme se z arizonské pouště přesunuli do zasněžených hor.
V Denveru máme 2 hodiny na prohlídku. Je to fajn město, a z amerických moje zatím nejoblíbenější. Je hned na úpatí hor. Mají tam pěší nákupní zónu procházející skrz celý downtown. A nejoblíbenější značkou oblečení je tam The North Face.
Se slzou v oku opouštíme Denver a čeká nás 8 hodin jízdy nekonečnou rovinou. Do Manhattanu se vážně moc netěšíme, ale musíme tam. Thanksgiving jsme si protáhli z 5 dnů na 7 a za 2 týdny nás čekají zkoušky...
