Takže jsme vyrazili. Cesta vlakem, pak tramvají... na
veřejnou zkoušku večerního koncertu. Následoval oběd v Nemu, konkrétně v kavárně
v přízemí této budovy od Renza Piana. Pak návštěva nové Koncertgebouw,
která by snesla kritický článek na téma Hypermarket pro kulturu aneb jak to
dopadá když se za málo peněz začne stavět něco pro kulturu...
Večeře byla v jedné z luxusních restaurací, kde se
naše skupina včetně učitelů po dlouhé době sesedla pospolu. A pak už hurá na
koncert.
Tam jsem pochopil, co to znamená prožívat hudbu. Orchestr na
podiu, pod vedením japonského dirigenta, se rozšmydlal, až to znělo, jako že se
valí hora kamení. Debussyho hudba měla skutečně silný účinek, navíc jak se muzikanti
do nástrojů řádně a naráz opřeli, byl „tělesný“ zážitek z hudby opravdu
silný. Bravo!
No comments:
Post a Comment