Pizza po americku

Pondělí je ve znamení zahájení Orientation Weeku. Přicházíme do školy přesně na čas, tedy v 7:30. Dostáváme obálku se spoustou informačních letáků a zároveň ujištění, že do 9 hodin se tu nic víc dít nebude. Tak aspoň zařizujeme studentskou kartičku, účet...

V 9 hodin vcházíme do Forum Hall na společné uvítání zahraničních studentů. Připadám si tu víc jako v Pekingu na olympiádě než v USA, je tu celkem asi 300 zahraňáků a z toho dobrá polovička jsou Číňani a další asiaté. Mazec!

Během uvítací session se nic zajímavého nedozvídáme, o to více pociťujeme výkon amerických klimatizačních jednotek. V místnosti je snad 20 stupňů, ne-li méně, a my se nemůžeme zbavit pocitu, že je nám zima.

Oběd probíhá v poklidu, vyhýbáme se stánku s čínským jídlem, u kterého je fronta na dobrých 20 minut, a bereme útok pult s kuřecím. To kupodivu bylo vcelku poživatelné, na rozdíl od citronové limonády, která se na první pohled tvářila naprosto neškodně, aby se pak proměnila v neuvěřitelně sladké nepoživatelné fuj.

Naše paní domácí má dnes dlouhý večerní program, takže vaří její manžel Larry. Bere to sportovně, zve nás na pizzu. Takže sedáme do auta a míříme za město. Larry zastavuje u Pizza Hut, pobočky megasítě amerických pizzerií. Vcházíme dovnitř a je nám zde ještě větší zima, než dopoledne ve Forum Hall.

Americká pizza, to je story sama o sobě. Nejprve si dáváme salát. Na výběr jsou kromě okurky a rajčat a další zeleniny také meruňky, zajímavá kombinace. Pak dostáváme na stůl sklenice na Pepsi Colu, které jsou po okraj naplněné ledem. Kdyby nám snad bylo uvnitř horko.

To, co američané považují za pizzu, vám budu muset při příští návštěvě nafotit, abyste mi věřili. Zkrátka, v době začátků Pizza Hut tam prý dělali pizzu s tenkým těstem a trochu zdobení navrchu. Patrně něco aspoň trochu se blížící italské pizze. Dneska je to spíš závod s ostatními fast foody o to, kdo vám podá vydatnější jídlo. Nedokážu si představit sníst tuhle americkou pizzu celou. A málem bych zapomněl, po pizze samozřejmě následuje sladká tečka – dortík polévaný čokoládou.

Poslední akcí dne je návštěva místní knihovny. Na takhle malé město pěkně vybavená. Nacházím oddělení Graphics Design a tiše závidím. V knihovně na Mariánském náměstí si vystačí s 30 cm pro tuhle sekci, v Manhattanu jim nestačí 2 police... Takže už plánuju víkendovou výpravu do knihovny. Kde sehnat spacák?